Básničky - Medvídci

Copak je to za příšerku?

Na zahradě za šera

zjevila se příšera.

Zuby křivé na mě cení,

žádná legrace to není!

Žluté oči do tmy svítí,

jistě za nohu mě chytí!

Co tady jen může chtít?

Potřebuji domů jít!

Opatrně našlapuji,

blížím se, dech zadržuji…

Úleva přišla nečekaná:

Byla to dýně vydlabaná!

 

Malováný dráček

Malovaný dráčku,

není ani mráčku.

Poběžíme, poletíme,

mnoho toho uvidíme.

Pole, louky, les,

i tu naši ves.

 

Šneček

Když si všimneš malé ulity,

je v ní jeden šneček ukrytý.

Tykadélky zkoumá svět,

lekne se,

schová se zpět.

 

Půjdeš si s námi hrát?

Dobré ráno, krásný den,

začneme den s úsměvem,

pustíme sem čerstvý vzduch,

v zdravém těle zdravý duch.

Stoupneme si vedle sebe,

pohladíš mě a já tebe.

Za ruce se chytíme,

do kolečka chodíme,

a pak si něco povíme…

¨

Veverka (F. Hrubín)

Lez, veverko, lez,

zná tě celý les:

zná tě modřín, zná tě jedle,

i ta borovice vedle, 

zná tě smrk a zná tě dub,

i ti chlapci, co jdou z hub.

 

Obědvala veverka

oříšky a jadérka. 

Na pasece rostla bedla, 

tu veverka taky snědla.